Minule jsem psala o plánovací smlouvě s developerem Rezidence Library: město zaplatí většinu ceny za knihovnu dřív, než bude stát, bez rozumných záruk. Ráda bych navázala tím, co se s tím ještě dá udělat. Začít musím u dokumentu, o kterém se mluví méně, i když rozhoduje víc – u regulačního plánu.
Plán říká, co se smí postavit. Smlouva říká, kdo co zaplatí
Regulační plán jsou závazná pravidla pro stavby v určené oblasti: určuje, jak velký dům tam smí stát, kolik pozemku musí zůstat zelené, kde se parkuje a jak bude vypadat prostor kolem. Podle něj pak rozhoduje stavební úřad – a co v plánu je, nemůže později obejít ani developer, ani město. Plánovací smlouva je naproti tomu obchod mezi dvěma stranami – kdo co postaví, kdo co komu převede a za kolik. Dům s knihovnou do dnešního plánu nezapadá, a proto se plán mění. Změnu č. 1 regulačního plánu Solníky úřad veřejně projednal 29. září a do 14. října k ní mohl kdokoli podat připomínky. Podala jsem jich za tým Roztoky sobě šest.
Kdo vyjde z knihovny, neměl by vyjít mezi auta
Návrh počítá s parkovacími stáními mezi domem a ulicí Obránců míru, tedy přesně před vchodem do knihovny. Navrhli jsme proto, aby před domem v celé jeho šířce vznikl předprostor, kde se dá posedět, se stromy a bez aut. Knihovnu dělá i její předprostor. Stání chceme přesunout na bok domu ke vjezdu do garáží – vejde se jich tam asi deset, tedy víc, než kolik jich je v ulici dnes. Vchod do knihovny má být v úrovni chodníku, bez schodů a ramp, aby se do ní bez potíží dostal kočárek, vozík i člověk o holi. A z knihovny se má dát vyjít i do zahrady za domem.
Další připomínky se týkají zeleně. Změna snižuje podíl zeleně na pozemku ze 40 na 25 %. Když jí má být méně, záleží o to víc na tom, kde a jaká bude. Chceme ji v jednom kuse v severní části pozemku, na rostlé zemi, ne rozdrobenou v proužcích kolem domu nebo na stropě garáží, kde strom nevyroste.
Připomínky teď vypořádává úřad a o vydání změny rozhodne nové zastupitelstvo asi v prvním čtvrtletí příštího roku. Na jednání zastupitelstva může přijít a vystoupit kdokoli z obyvatel.
Bílá krabice místo domu
Regulační plán ale určí jen hranice. Jak bude dům uvnitř nich vypadat, dnes neví nikdo – ani město, které smlouvu podepsalo. Jako „hmotový a objemový návrh“ je ke smlouvě přiložený jeden list: bílý kvádr bez oken zakreslený do leteckého snímku. Kolik bude mít dům podlaží, bytů a obyvatel a kolik parkovacích míst bude pro byty a kolik pro knihovnu, z něj nevyčtete. Ze smlouvy taky ne. Nevíme ani, jestli se do přízemí knihovna dobře vejde – se sklady, sálem, možná malou kavárnou, aby nerušila byty nad sebou. A protože město bude v domě vlastníkem jednotky, bude s majiteli bytů rozhodovat o střeše nebo fasádě a platit na ně. Kdo bude spravovat a platit předprostor, zahradu za domem a společné prostory, smlouva neříká – a měla by.
Kupní smlouva mnoho nespraví
V minulém čísle jsem napsala, že rizika půjde ošetřit v kupní smlouvě, která přijde po změně regulačního plánu, jen částečně: kupní smlouva nemůže jít nad rámec toho, co už sjednala smlouva plánovací. A jedna oprava: smlouva neplatí až se změnou plánu, ale od podpisu 2. října. Na změnu plánu je vázaný převod pozemků.
Zbývá tedy dodatek k plánovací smlouvě. Potřebuje souhlas obou stran a schválení zastupitelstvem a uzavřít se dá jen do zahájení stavby. Podle harmonogramu přiloženého ke smlouvě se má začít stavět v roce 2030, takže čas je. Dodatek by měl hlavně doplnit, co mělo být na začátku: studii domu a okolí s počtem bytů a parkovacích míst pro byty a pro knihovnu, prověření, jak se do přízemí knihovna se zázemím vejde aniž by s byty kolidovala, a pravidla, kdo bude spravovat a platit jaký prostor. K tomu podle nás patří:
- horní hranice ceny, nebo aspoň pevná plocha místo „předpokládaných“ 540 m²,
- zajištění peněz, které město zaplatí před kolaudací – stejně jako developer platí městu za pozemky přes úschovu,
- co se stane, když se stavba rozjede a zastaví.
Než se do dodatku radnice pustí, měla by si ještě položit jednu otázku. Knihovna v novém domě bude podle harmonogramu hotová nejdřív v roce 2033 a jen holé prostory bez vybavení budou stát přes 40 milionů korun. Přitom vedlejší budovu úřadu i dnešní knihovnu bude město muset řešit tak jako tak. Možná se proto vyplatí spokojit se v Solníkách s pár byty a menší částí přízemí pro občanskou vybavenost a peníze dát do nového domu na městském pozemku, který by nahradil vedlejší budovu úřadu i současnou knihovnu. Vešel by se do něj úřad, prostory pro ZUŠ i knihovna – možná menší, ale s o dost menším rizikem, na vlastním pozemku a bez sousedů, se kterými by se město dělilo o střechu. Spočítat se to dá – dokud nikdo nekopl do země. A možná by to dávalo větší smysl, než bez předjednání a na sílu protlačit posledním zastupitelstvem před volbami špatnou plánovací smlouvu na dům, který nikdo neviděl.
Zuzana Šrůmová

