Běžně se nevyjadřujeme k úpravám zákonů, ale stavební zákon a speciálně téma územního plánování je tak zásadní, že uděláme výjimku.

Sněmovna tento týden schválila novelu stavebního zákona. Jde teď do Senátu.
Nesouhlasíme s ní a vidíme v ní konkrétní rizika pro fungování města. Z jejích mnoha problémů vypichujeme tři body, které by nás jako město měly zajímat nejvíc – i proto, že Roztoky jsou pověřeným stavebním úřadem pro okolní obce.

1️⃣ Tři sady pravidel najednou

Přechod stavebních úřadů pod stát má proběhnout ve dvou vlnách (2027 a 2028), zatímco zbytek zákona začne platit dřív. Roky tak vedle sebe poběží různá pravidla pro tatáž řízení. Zátěž to bude i pro město – při každém vyjádření budeme muset nejdřív zjistit, podle které sady pravidel se má daný případ řídit.

2️⃣ Výjimky z územního plánu bez zastupitelstva i bez veřejnosti

Podle novely může o výjimce z územního plánu rozhodnout souhlas vlastníka pozemku a pořizovatele – tedy úřadu, ne zastupitelstva.

Pokud novela projde, chceme mít jisté, že se o výjimkách z územního plánu nerozhoduje jen na úřední úrovni, ale že to vždy jde přes zastupitelstvo a otevřený proces. Město si to tak usnesením zastupitelstva nastavit může. A ano, budeme to chtít, i když budeme na radnici sedět a omezíme tím legální možnosti rozhodování sami sobě, nejen když budeme v opozici.

3️⃣ Soused se nově nemusí dozvědět, co se vedle něj chystá

Novela obrací důkazní břemeno – kdo chce namítat, musí to sám aktivně hlídat.

Jestli novela projde, budeme hledat cestu, jak jako obec podpořit informovanost občanů o probíhajících řízeních.

Legislativní proces sledujeme. Ovlivnit ho kromě apelů na zákonodárce nemůžeme – to ale neznamená, že budeme sedět s rukama v klíně.