Fotografie: Výsadba stromu na Tyršově náměstí (autor Tomáš Zděblo)

Ještě před několika lety jsem v naší komunitě zaznamenával debaty o tom, zda jsou stromy v ulicích vůbec potřeba. Ozývaly se hlasy, že jsou zbytečné a jen z nich padá listí na soukromé pozemky a ploty. Věřím, že s postupujícími vlnami horka v posledních letech už všichni chápeme, že městská zeleň je pro nás klíčová také pro udržení snesitelného klimatu. Stromy ve městech významně regulují teplotu a také zlepšují vodní režim. Termosnímek ukazuje, že v místech, kde stojí vzrostlý a zdravý strom, je pod ním teplota povrchu v letních dnech i o desítky stupňů nižší než okolo.

Aby však strom mohl plnit svůj účel – tedy stínit a aktivně ochlazovat okolí odparem vody –, musí být zdravý a mít vhodné podmínky k růstu. To znamená včetně dostatečného prostoru pro kořeny. 

Nový přístup na Tyršově náměstí

Příkladem je nově vysazený strom na Tyršově náměstí. Nedostal jen klasickou úzkou díru v dláždění, kde by pouze živořil. Naopak, byla kolem něj vybudována funkční modrozelená infrastruktura: má k dispozici dostatečný prokořenitelný prostor vyplněný speciálním strukturálním substrátem, tedy směsí štěrku a zeminy. Ten se hutní tak, aby unesl dlažbu, ale zároveň neudusil kořeny a propouštěl vodu. Navíc je do prostoru kořenového systému svedena dešťová voda ze střechy přiléhajícího domu. Strom má tak zajištěné dobré podmínky a bude rychle přirůstat. Díky tomu začne velmi brzo fungovat nejen esteticky, ale i jako přirozená klimatizační jednotka náměstí.

Takto technologicky zvládnutá výsadba je jednorázově dražší. Je to však investice do fungujícího systému, nikoliv vyhazování peněz za výsadbu, ze které by bez vody a prostoru mohlo zbýt jen další uschlé torzo.

Dubečnice (Železná ulice) čeká na nápravu

Stejný princip čeká na realizaci na Dubečnici. Hlohy v Železné ulici jsou názornou ukázkou původně opačného přístupu. Přibližně po pěti letech jsou skoro stejně velké jako po zasazení, protože nemají v jílové půdě v podstatě žádný kořenový prostor. Nestíní, neodpařují vodu, svou funkci neplní. Projekt jejich náhrady kvalitním stromořadím s modrozelenou infrastrukturou přitom existuje. Vznikl z přímého podnětu obyvatel, kteří při participaci na úpravě prostranství jako jednu z hlavních věcí pojmenovali stín. Projekt iniciovala (stejně jako zeleno-modré sázení na Tyršově náměstí) tehdejší místostarostka Zuzana Šrůmová a radní Marie Kantorová. Projektant David Hora připravil i záložní variantu pro případ, že financování z grantu možné nebude. Realizovaná není ani ta. Jako Roztoky sobě ho považujeme za závazek obyvatelům i městu, který je potřeba dokončit.

Jak by to tedy mělo vypadat napříč městem? Nové stromy sázet důsledně s podmínkami, které jim umožní růst. V ulicích to znamená strukturální substrát pod povrchem, prostor pro kořeny, přístup k vodě. A stromy, které svou funkci přestaly plnit, vyměňovat při rekonstrukcích ulic za nové, správně vysazené. Ano, rekonstrukce se tím prodraží. Ale výsledkem bude zeleň, která skutečně roste, stíní a město ochlazuje – ne stromořadí, které stojí na místě, neroste a čeká, až ho odepíšeme.

Zdravý strom v ulici není dekorace ani nadstandard. Je to základní infrastruktura – stejně samozřejmá jako chodník nebo odvod dešťové vody. A stejně jako u chodníku platí, že když se to udělá špatně, za pár let se to předělává dvakrát tak draho. Kvalitní výsadba stojí více než udělat díru v dlažbě. Ale je to investice, která funguje. A rekonstrukce ulic jsou přirozenou příležitostí ji udělat správně hned napoprvé.