V Roztokách se, jako obvykle, nic neděje. Až na to že vůbec.

Koalice končí! Teda končíme v ní my jako Roztoky sobě a místo nás jistě přijde někdo novej, mladej, co se nezakecá. Možná. Těžko říct. Znamená to, že do 16.4. se pokusím připravit co nejvíc rozpracovaných projektů k předání, ať můžou jet dál.

Serpentina nekončí, naopak doufáme, že něco začne. To něco je betonáž, přepracovává se realizační dokumentace stavby kvůli technologickým změnám (zmonolitnění vynucené předchozími změnami stavebních postupů, umenšení obkladu ze strany města, protože to prostě není tolik nutné). Harmonogram od Krajské správy ani stavby nemáme, budeme mít na dalším kontrolním dni. Snad. Na kontrolní dny serpentiny chodíme standardně já, starosta Jaroslav Drda, Eva Sodomová a Petr Skřivan a já je miluju (myšleno ty kontrolní dny, kolegy mám ráda, ale tak expresivní bych asi nebyla), takže tohle mi bude dost chybět.

Dostali jsme dotaci na studii sídelní zeleně. Bude potřeba udělat hodně dobře výběrové řízení (myšleno velmi odborně kvalitní zadání), ať vysoutěžíme kvalitní praktický dokument a “příručku pro město” a ne něco generického, co by akorát leželo v šuplíku. Výběr dodavatele bude záležet na nové radě, ale budu se snažit odevzdat co nejlepší zadání. Tohle zkusím ještě ohlídat, protože si upřímně nedokážu představit, kdo by ten začátek odvelel. Odbor životního prostředí v oslabení to nebude a láska ke koncepčním dokumentům není zcela plošnou záležitostí, abych to tak řekla.

Máme ready projekt na modrozelenou infrastrukturu na Dubečnici (schválně tomu neříkám sázení stromů, protože ty se tam sice sází, ale daleko víc se toho děje pod zemí a je to řešení dešťové vody pro celé veřejné prostranství). Dáváme dohromady všechny podklady (studie, projekt, studie proveditelnosti a různé další dokumenty) a budeme čekat na otevření výzvy, která je pro metropolitní oblast pozastavena, ale má se během měsíce-dvou otevřít. Snad to klapne a na podzim se bude sázet. Kdyby ne, přepracujeme projekt a bude to jen zelené a ne modrozelené, ale byla by to škoda.

Do 14.4. hledáme vedoucí/ho odboru životního prostředí, jen se mi na to teď blbě oslovují lidé, když neví, s kým budou spolupracovat a v jaké atmosféře.

Měla by nám nastoupit koordinátorka IT věcí (a neutéct), ale vzhledem k tomu, že počítala, že bude spolupracovat se mnou, vůbec netuším, jestli si to nerozmyslí. Uvidíme. Doufám, že jí nový kontext nesebere chuť nastoupit – měla být oporou pro agendu, kterou jsem budovala od začátku, a zatím nevím, kdo jiný by ji mohl převzít. Ale třeba mě někdo překvapí.

7.4. proběhne představení finální podoby studie parku v Tichém údolí dělané se Studiem Bistro. Včetně harmonogramu pro tenhle rok. Spolupracovat na tom (doufám) budeme s krajinářskou architektkou Markétou Pešičkovou, ať to má návrhově-odborný kontinuální dohled. Tak snad to taky nebude jinak.

Vypsali jsme nové termíny forenzního značení a okamžitě se rozebraly, je to horší než přihlašování na blešák. Forenzní značení běží samozřejmě pod městskou policií. Musíme se domluvit, aby vypsala další termíny – kola a koloběžky se u nás nějak nepříjemně kradou. Ne tedy, že by se jiné věci kradly příjemně.

A přidávám jeden romantický západ slunka s bagrem (Cihelna, vyndavání starých nádrží na vodu). Nějak mi sedne k dnešní náladě a je prostě ňuňu.