Už je to pár týdnů, co jsem psala, že se toho děje opravdu hodně a reporty z města budu psát co týden… a ejhle, dynamika se prudce změnila. Konec června je dotahovací čas, kdy se vlastně nic nového neděje, ale se vším je spousta práce.
Snad konečně budeme mít tajemníka, pokud se na vybraném kandidátovi, dle všeho schopném a erudovaném, koaliční strany shodnou. Tajemníka už opravdu potřebujeme nutně, jsme bez něj téměř rok a dost nás to dobíhá. On ten úřad není úplně malý a potřebuje, aby o něj někdo pečoval.
Sháníme ředitele Technických služeb, což je určitě totální dream job pro někoho technicky a organizačně zdatného, kdo stojí o práci, která je opravdu vidět.
Se sousedy z blízkého okolí i dalších ulic jsme si užili malou slavnost otevírání náměstí na Dubečnici. Jedli jsme meloun a co kdo přinesl, pili vodu a prosecco a děti běhaly a lezly po Větvi. Přišli všichni, díky kterým se tahle věc stala – Tomáš Novotný, díky kterému se šlo cestou participace a experimentálního pojetí, architektka Kristýna Stará, Jakub Sedmihradský, který větev vytvořil… na podzim nás ještě čeká dosetí kopečků.
Dubečnice se týká i typický smutný příběh ohledně stromů. Jestli po něčem lidé v ní bydlící opravdu touží, je to stinný zelený prostor, vzrostlá zeleň, stromy, které rostou… a to je současně něco, co se právě tam bude dělat extrémně špatně. Město tady tvrdě naráží na mizerné smlouvy z minula, které developerovi umožnily vysázet zeleň tím způsobem, že s největší pravděpodobností do jílovité tvrdé navážky udělal vrtákem díry, do nich vsadil hlohy a nějak je podepřel, aby držely. Jedna věc je, že hloh opravdu není něco, co by ve městě zajistilo bohatou zeleň, stín a ochlazování veřejného prostoru. Druhá věc je, že ani tyto hlohy (!) neměly šanci na přežití nebo růst – při likvidaci jednoho ze stagnujících zombie jedinců bylo na kořenech jasně vidět, že stromy jsou v podstatě zasazené v 35 cm širokém květináči, ze kterého nemají šanci se dostat. A změnit to znamená obrovskou investici, protože aby strom prosperoval nad zemí, to důležité se odehrává pod ní… Budu se snažit, abychom v příštím roce na řešení zeleně na tomto náměstí udělali projekt, připravený pro dotační výzvy. A samozřejmě, Dubečnice není jediné místo, které potřebuje větší péči…
Průběžně probíhá kosení různých cestiček na rekreačních plochách, péče o sady, jednotlivé stromy a zeleň celkově. Máme jednu novou plečku záhonků (a sháníme ještě někoho do party, na DPP) a několik nápadů, které se ale asi zrealizují až příští rok. Zkoušíme kosit některé plochy mozaikově, ale zatím při tom dost narážím na mantinely domluv a vzájemného pochopení. A na nedostatek techniky, která by nám umožňovala kosit vyšší trávu efektivně a levně.
Léto beru jako čas, kdy pohnout s digitalizací. A týká se to hned několika věcí, které relativně spaly – samotné vybavení a nastavení úřadu, kontaktní body mezi ním a veřejností a samozřejmě web.
A kromě toho nepřestávají jet naše serpentinové kauzy – zdárně se posouvá projekt rekonstrukce opěrné zdi. Podepsané jsou potřebné smlouvy nutné k záboru pro přístavbu nové konstrukce a čekají na potvrzení právního jednání opatrovnickým soudem (ano, řešíme to v roli veřejného opatrovníka), probíhají práce na projektu, jejichž součástí bude doplňkový průzkum.
A mezitím máme v serpentině semafory, což se ukázalo být jako vtipná akce. Kraj obec o přesném času instalace svých semaforů na své silnici ani jiných detailech aktivně neinformuje, tedy pokud člověk chce informace mít, musí je aktivně sám zjistit. Několik telefonátů s ověřením zadání a vyzískáním přesných časů a kontaktních osob jsem si dala ve čtvrtek před sobotní instalací a předala vše městské policii, a naplánovala si cestu tak, abych při konci instalace byla na místě a viděla, jestli to proběhlo a funguje…
I když tohle člověk udělá, stejně se pak něco najde. Tak například u nás se stalo, že člověk, co dával zadání technikovi na dálku nastavujícímu interval semaforů, mu zapomněl sdělit, že jde o serpentinu, kde se jezdí o dost pomaleji než povolenou padesátkou. Takže se lidé z obou stran potkávali, což se ukázalo až po pár hodinách, kdy stoupl provoz. To nevymyslíte.
Naštěstí to kolega místostarosta Tomáš Novotný spolu s městskou policií vyřešili téměř obratem a interval je přenastaven, ale… někdy člověk prostě jenom zírá.
