Co jsme udělali

Spustili jsme nový web propojený s aplikací V obraze

Nahradil verzi z léta 2022, která nebyla funkční a neplnila zákonné povinnosti. Nové řešení je udělané přímo pro obce a spojuje web, mobilní aplikaci, kalendář akcí a úřední desku do jednoho funkčního celku.

Zavedli jsme aplikaci pro hlášení závad

Kdokoliv v ní může snadno nahlásit rozbitou lavičku, výtluk nebo černou skládku. Pracují s ní jak pracovníci úřadu, tak technické služby.

Nastavili jsme standard komunikace města

Web, sociální sítě a mobilní aplikace fungují jako propojený systém.

Zapojili jsme se do platebního portálu Středočeského kraje

Přes portál teď lidé platí poplatky za odpad i za psa bez toho, aby si pamatovali číslo účtu nebo variabilní symbol. Kdo si u portálu založí účet, vidí i historii svých plateb.

Zřídili jsme pozici ICT koordinátorky

Od května 2025 ji zastává zaměstnankyně úřadu a řeší technické i kompetenční dluhy, které se na úřadu hromadily roky.

Máme informační koncepci města

Popisuje současný stav, nastavuje cestu a prioritizuje další kroky. Formálně čeká na poslední schválení nadřízeným orgánem, úřad se jí ale řídí už teď.

Roztoky patří mezi první města, která na centrálním Portálu obcí (DIA) vystavují vlastní formuláře

Testuje a ladí to ICT koordinátorka. Směr k tomuhle řešení nastavila Zuzana Šrůmová ještě v době, kdy byla na radnici – realizace přišla až zhruba rok po jejím odchodu, protože se čekalo na centrální řešení státu místo drahého vlastního portálu za téměř milion korun.

Proškolili jsme úřad v kybernetické bezpečnosti

Alespoň základním způsobem. A budeme v tom pokračovat dál.

Na co se chceme zaměřit

01

Rozšíříme, co půjde vyřídit z domova

Formuláře na celostátním Portálu obcí (řešení Digitální a informační agentury, na kterém Roztoky jako jedno z prvních měst staví vlastní agendy) chceme dál rozšiřovat, dokud přes něj nepůjde vyřídit většina agend, které město má – tak, aby si člověk nemusel pamatovat, na jaký odbor s čím jít, a mohl si podání i platbu vyřídit z domova. A to, že člověk jednoduše vyřídí víc věcí online, má i druhou stránku – úřadu zbyde více času na ty, kteří raději přijdou osobně, nebo je jejich případ v něčem specifický a potřebují poradit.

02

Přivedeme optický internet do 80 % domácností

Rychlý internet dnes v Roztokách nemá kdekdo, i když poptávka je. Reálná překážka není technická, ale organizační: když se dělá rekonstrukce chodníku nebo silnice, chránička na optický kabel se do ní často nedostane, protože se o plánu včas nedozví nikdo, kdo by ji tam mohl položit. Chceme si dát za cíl, aby do konce volebního období mělo přístup k optickému internetu 80 % domácností – a udělat pro to tři konkrétní věci: zveřejňovat harmonogram plánovaných rekonstrukcí aspoň půl roku dopředu, zvát poskytovatele internetu na koordinační setkání s lidmi, když se rekonstrukce chystá, a dbát na to, aby chránička na optiku byla součástí každé výkopové práce ve městě. Sítě, které takhle vzniknou, chceme mít otevřené pro víc poskytovatelů, ne jen pro jednoho.

03

Vybudujeme prvních 12 elektronabíječek

V Roztokách dnes nestojí jediná veřejně dostupná nabíječka pro elektromobily kromě té u soukromé firmy Eaton, přestože se o jejich chybění mluví už několik let. Chceme to změnit: v prvním kroku vybudovat nabíječky pro auta i kola na dvanácti místech ve městě. Konkrétní lokality teprve prověříme, aby šlo o místa, která reálně fungují, ne o rychlý slib bez pokrytí.

04

Dokončíme výměnu veřejného osvětlení za úspornou technologii

V létě 2026 začala další fáze výměny pouličních svítidel za úspornou LED technologii, financovaná z dotace. Chceme v ní pokračovat, dokud nebude hotová celá soustava. Jde o roční úsporu na energiích v řádu milionů korun.

05

Osadíme budovy města fotovoltaikou a propojíme jejich energii

Fotovoltaika na budovách města a sdílení vyrobené energie mezi nimi je roky spíš tématem k diskusi než hotovým projektem – ne z nezájmu, ale souhrou dvou překážek. Zákon donedávna sdílení energie mezi budovami v takovém rozsahu neumožňoval vůbec, a ani ve chvíli, kdy se to začalo měnit, nemělo téma na úřadu jasného vlastníka, který by ho dotáhl dál. Teprve od července 2026 je možné sdílet elektřinu po celé republice bez omezení počtu odběrných míst, od srpna běží plný registr sdílení. Energetická koncepce města počítá s instalací fotovoltaiky o výkonu necelých 200 kWp na několika městských budovách (mimo jiné škola, školky a školní jídelna), s využitím vyrobené energie napříč 17 budovami ve vlastnictví města a přebytky na prodej do sítě. Při aktuální dotační podpoře se investice vrátí za 4 roky. Aby se z toho stal reálný projekt, a ne jen položka v dokumentu, potřebuje to na úřadu někoho, kdo to bude mít systematicky na starosti – ať půjde o částečný úvazek, projektovou pozici, nebo spolupráci s poradenskou firmou.

06

Necháme udělat kybernetický bezpečnostní scan úřadu

Kybernetické riziko není abstraktní hrozba, ale otázka nastavení: kdo má přístup k jakým datům, jak se zálohují, a jak se s nimi chovají lidé, kteří s nimi denně pracují. Chceme nechat udělat bezpečnostní scan úřadu, nastavit zálohování a přístupová práva k datům a proškolit v tom všechny, kdo s daty pracují – ne jednorázově, ale jako opakovanou praxi. Součástí je i vyhýbat se technologiím od výrobců, před kterými bezpečnostní autority varují kvůli riziku úniku dat nebo dálkového přístupu – typicky u těch čínských. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost a informace (NÚKIB) v září 2025 upozornil konkrétně na IP kamery přenášející obraz online, střídače pro fotovoltaiku nebo chytré měřiče – tedy přesně ten typ zařízení, které město instaluje na budovy a do veřejného prostoru. Souvisí s tím i evropská směrnice NIS2, kterou Česko promítlo do nového zákona o kybernetické bezpečnosti: stanovuje bezpečnostní standardy pro veřejné instituce a kritickou infrastrukturu. Přímo na Roztoky se zatím nevztahuje – povinnost mají obce s takzvanou rozšířenou působností, což Roztoky nejsou, tu za ně vykonává Černošice. I tak dává smysl řídit se podobnými standardy dřív, než se to stane povinností, ne až potom.

07

Zavedeme slevu na poplatku za třídění a kompostování

Dnes platíte za odpad stejně, ať třídíte, nebo ne. Chceme zavést evidenční systém, který třídění a kompostování promítne do reálné slevy na poplatku, takové, která je opravdu znát. Podobný systém dnes používá přes sto obcí v Česku, kterým pomáhá vyladit nákladovost odpadového hospodářství, odměňovat lidi za správné chování (třídění se má vyplatit!) a ve výsledku snižuje objem netříděného odpadu a šetří městu i lidem, kteří třídí, peníze.

08

Propojíme systémy, se kterými pracuje úřad

Uvnitř úřadu běží řada systémů, které si navzájem neumí předávat data – úředníci pak totéž přepisují ručně z jednoho programu do druhého. Není to nic, co uvidí návštěvník webu nebo přepážky, ale určuje to, kolik času mají úředníci na lidi místo na papírování. Chceme systémy dál propojovat a snižovat množství ruční práce, která na to jde – i to potřebuje mít někdo na úřadu systematicky na starosti.

Rychlé varování obyvatel v mimořádných situacích – třeba přes systém typu KISS, který umí rozeslat SMS, hlasový hovor nebo e-mail podle předem připraveného scénáře – řešíme v kapitole Bezpečnost a příprava na krize. Technicky navazuje na standard komunikace popsaný výše v této kapitole, cílí ale na jinou situaci: ne na běžné informování, ale na varování v řádu minut.