01

Tyršovo náměstí dostane plán do půl roku

Park na hlavním roztockém náměstí léta chátrá: rozpadlé cestičky, prořídlé stromy, skoro žádné místo ke hře. Přitom jde o srdce města a čím déle se čeká, tím déle potrvá, než nové stromy dorostou.

Chceme mít do půl roku hotovou pracovní studii, která vyjde ze současného stavu i z toho, jak lidé náměstí a park skutečně používají a co od něj potřebují. To chceme zjistit participací ve fázi sběru podkladů, aby zadání studie odpovídalo reálným potřebám lidí. Nemá to být dokument do šuplíku, ale plán, podle kterého se rovnou začne sázet a upravovat – po menších či větších kusech, ale vytrvale. Výsledek musí fungovat pro každodenní život i kulturní akce.

02

Malé parčíky řešíme s lidmi, kdykoli se blízko nich něco rekonstruuje

Náměstí Jana Procházky představuje model, který chceme používat dál: kdykoli se v okolí menšího veřejného prostranství něco rekonstruuje, projekt rovnou participativně řešíme s lidmi, místo abychom park a rekonstrukci ulice brali jako dvě oddělené věci.

Dokončit chceme úpravy na Dubečnici a v Menzelově zahradě. Na Dubečnici v Železné ulici zbývá výměna stromořadí po obvodu – projekt na to město už má připravený, jen zatím čeká v šuplíku. V Menzelově zahradě chceme dotáhnout úpravy tak, aby místo plnilo funkce, které během participace obyvatelé žádali.

03

Zeleň bude sloužit lidem i přírodě, ne jen hezky vypadat

Zpracovává se studie sídelní zeleně, ze které chceme vycházet při sázení i údržbě. Nejde o dokument do šuplíku, ale o živý podklad pro rozhodování. V minulém období jsme rozšiřovali trvalkové záhony, sázeli původní druhy dřevin a takové, které zvládnou extrémní horka. V tom chceme pokračovat.

Chceme zeleň, která zároveň podporuje biodiverzitu – dost příležitostí k hnízdění a shánění potravy pro ptáky, prostor pro motýly a včely, místa, kde se tráva neseká na úroveň golfového hřiště, ale nechá se prostor k rozkvětu. Zeleň v Roztokách není dekorace, je to služba obyvatelům i odpověď na klimatické výzvy.

04

Adaptace na klima potřebuje plán, ne jen dobrý úmysl

Do drobných vylepšení se dá pustit hned, ale velké a systémové věci se bez plánu udělat pořádně nedají. Strategie pro adaptaci na změnu klimatu je plán, jak zvládat horka, sucha, přívalové deště i požáry, kterých přibývá. Řada měst ji už má, chceme ji mít i my. Součástí je generel zeleně, který zeleň ve městě mapuje a plánuje se všemi jejími přínosy.

Studie něco stojí, ale často lze na jejich vypracování získat dotaci. Obci se vyplatí mnohem víc, pokud se podle nich skutečně řídí, ne když skončí v šuplíku. Chceme, aby se plány staly nástrojem, o který se úředníci i samospráva opírají v běžné práci.

05

Voda ve městě je příležitost, ne jen riziko

Vodní toky – potoky i Vltava – jsou nevyužitým potenciálem Roztok. O bazénu nebo koupališti se mluví často, jednání pro získání potřebných pozemků zatím úspěšná nebyla. Ale jsou věci, které jde udělat rovnou a hodně pomůžou: na několika místech se lidé v Roztokách koupou už dnes, ve spolupráci s Povodím Vltavy chceme tato místa jednoduše, levně a rychle upravit – třeba jednoduchou pláží, pódiem nebo pobytovými schody. Souběžně chceme hledat, jak dojít k trvalejšímu řešení, jako je skutečné koupaliště, bazén nebo koupací biotop.

Voda není jen příležitost k rekreaci, na některých místech se při přívalových srážkách nemá kam rozlít. Typickým příkladem je Žalovský potok. Chceme vyjít ze zpracovávané srážkotokové studie povodí Žalovského potoka a udělat opatření, která vodu zadrží přímo v místě a zmírní její spád – to znamená úpravu poldru a další kroky.

06

Krajina kolem Roztok a Žalova si zaslouží péči, ne zarůstání

Roztoky a Žalov mají výjimečná místa v krajině, z velké části tvarovaná člověkem, historicky cenná, s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Bez pravidelné péče zarostou, ztratí svou podobu a přestanou být domovem motýlů a další drobné fauny.

Ubývá i krajiny jako místa k rekreaci, kam se dá jít na procházku, proběhnout se, odpočinout si nebo zasportovat. Tuto funkci chceme chránit a rozvíjet stejně aktivně jako tu přírodní.

Několik významných krajinných prvků (VKP) už vzniklo: Levý Hradec, Řivnáč, Holý vrch a další. O tato místa se dnes stará částečně město, z větší míry spolek Jestřábník se svolením města, ale spolek to financuje sám.

Budeme usilovat o to, aby strategicky významná území pro krajinu byla ve vlastnictví města. Iniciovali jsme vyřešení neurčitého vlastnictví některých pozemků na Levém Hradci, aby je v budoucnu mohlo získat město, a v řešení budeme pokračovat, jakmile se objeví ekonomicky rozumná příležitost. Zajistíme převod neudržovaného lesa na potočním ostrohu do majetku města a změnu lesních osnov tak, aby se z požárního rizika stalo zelené místo pro procházky a hry. V ostatních městských lesích zavedeme udržitelné hospodaření.

07

Motivační systém poplatků odmění ty, kdo třídí

V Roztokách dnes platíme poplatek za odpad na hlavu, všichni stejně bez ohledu na to, jestli člověk třídí, kompostuje, nebo kolikrát ročně skutečně potřebuje vyvézt popelnici. To nemotivuje k ničemu a rostoucí náklady na skládkování za to platí město i domácnosti společně.

Chceme zavést motivační systém odpadového hospodářství, ve kterém se zodpovědné chování – třídění, kompostování, méně časté svážení popelnice – přímo projeví na výši poplatku. Čím víc lidé třídí a čím méně vyhazují, tím méně by platili.

Zavedli jsme sice platební portál, díky kterému se dá poplatek zaplatit pohodlně online, ale současný systém i tak vyžaduje, aby si lidé nálepku na popelnici vyzvedli, nebo nechali draze poslat poštou. To je krok, který chceme novým systémem úplně odbourat.

08

Sběrný dvůr dostane zázemí a přibude re-use centrum

Město má zpracovanou studii na rekonstrukci sběrného dvora a zázemí technických služeb – chceme ji rozpracovat do projektu a realizovat, jakmile to bude ekonomicky možné. Prioritu má samo zázemí, protože současný pronájem je poměrně drahý. K rozšíření o re-use – spojení re-use buňky a šatníku přímo v areálu sběrného dvora – může přijít o krok později, protože na něj je větší šance získat grant.

Re-use centrum má pomoci s tím, aby se v Roztokách dalo znovu využít co nejvíc z toho, co dnes končí jako odpad: oblečení, vybavení domácnosti, elektro, nábytek, ale i suroviny jako dřevo, větve, zemina, suť nebo karton. Cílem je, aby toho na skládce skončilo co nejméně. Zavedeme i systém lokálního využití čistých odpadů, jako je papír nebo karton, pro další účely (třeba balení zboží z e-shopů) a umožníme podnikatelům snadno poptat a využít odpad, který je pro ně zdrojem.

Posílíme otevírací hodiny sběrného dvora tak, aby bylo otevřeno alespoň dvakrát týdně do podvečerních hodin, a to po celý rok. Chceme, aby technické služby měly dost vybavení a fungovaly bez zbytečných prostojů a aby zvládly i náročnější práce, jako jsou menší stavby nebo zahradnické zásahy.