Zase po dvou týdnech, věci plánované i neplánované:

Minulou středu se nám zvrhlo rychlé poradenství v sociální tísni do rychlého krátkodobého přidělení přístřeší. Výsledkem byl milý a dojemný příběh a radost, že jsme jednomu tísnivému osudu snad pomohli k dobrému konci. Město má jeden vybavený minibyt se samostatným vchodem, který nám může přesně k takovýmto rychlým akcím sloužit, tak nám to pomohlo rozmyslet si, jaké by v takových situacích měly přesně být procesy, ať to prostě operativně umíme.

Pokračuje neuvěřitelný příběh o úřední desce, tedy její integraci na nový web skrzevá open data nebo něco jiného, co bude fungovat. Pokud situaci dobře čtu, jsem součástí dvou konverzací, kdy skupina obchoďáků ze zainteresovaných firem řeší, proč to nejde, a mezitím vývojáři, kterým nikdo neřekl, že to nejde, danou věc dělají. Všichni mě v mailech dávají do kopie. Doufám, že se mi nepodaří tyto dvě skupiny informačně propojit, to by byl konec.

Ostatně, koketujeme i s myšlenkou zobrazovat informace z města i jinak než na úřadě na zdi a i něco jiného, než úřední desku. Ano, myslím tím nějakou interaktivní obrazovku/kiosek třeba na náměstí. První krok je tady ale mít dostatečně zajímavý obsah, což souvisí s webem a procesy. Až to budeme mít vyladěné a bude co vystavovat, pojďme klidně do toho.

Stejně tak posouváme naši akci Informační koncepce. První výstupy jsme probrali v komisi. Výstupy tak nějak analyzují, kde jsme. Tedy, kde jsme víme, jsme v dupě, ale je dobré vědět, jak hluboko. Čeká nás rozpracování kroků, jak se odtamtud dostat, od těch procesně (ale ne personálně) jednoduchých (sehnat příští rok na úřad někoho, kdo tam bude fyzicky a bude alespoň poloajťák), přes kroky ráznější až po odvážně koordinační (třeba založit svazek obcí a řešit to společně).

Ještě pořád není jasné, kdy se co začne dělat se serpentinou. Myslela jsem, že v tuhle dobu už bude vybraný dodavatel, ale nějako se to na kraji táhne.

Řešila jsem kácení v Tichém údolí. Vlastníci pozemků tam káceli suché jasany okolo potoka a do roka bude ještě potřeba pokácet řadu dalších. Jasany odcházejí, zvláště ty velké. Pořád se nám nedaří vyladit komunikaci tak, abychom o takových zásazích věděli dostatečně dopředu a mohli o nich informovat. Kácení v Ticháči je vždycky poprask a když už jsou stromy dole, je tak nějak pozdě vysvětlovat, proč se to dělalo a že opravdu byly suché. Problém je, že soukromé vlastníky to tolik netrápí, protože hejty jdou téměř vždy na město, a tak nemají velkou motivaci si komplikovat život ještě komunikací ohledně přesného data zásahu s úřadem, i když je o to vždycky prosíme…

Hned s několika tématy jsem si udělala výlet na Povodí Vltavy. Bobři, kácení kolem Vltavy (zvláště topoly v Žalově jsou v hodně špatném stavu, ale bylo by skvělé alespoň některé jen ztorzovat), plány ohledně Svojsíkových sadů, lávky, potoky… A společných témat je ještě víc, takže jsem hned odjížděla s úkolem řešit černou stavbu zdi u Vltavy nájemcem městského pozemku.

Trápí nás bobři. AOPK sice testuje nátěr na stromy, který bobrům skřípe mezi zubama, ale účinnost zatím prý není taková, jak by se hodilo. A tak budeme vytipovávat některé stromy k oplocení, aby nám kolem řeky trochu něco zůstalo.

Uskutečnili jsme první forenzní značení kol a městská policie v něm bude pokračovat. Což je super, protože to skvěle funguje při dohledávání kradených kol i jako prevence proti krádežím (kde se značí, tak se krade méně). Teda, píšu uskutečnili, ale je to práce hlavně Manky Kantorové, která to spolu s policií dotáhla. Každá takováhle drobnost totiž stojí spoustu práce.

Proběhlo pietní setkání k Transportu smrti. Viděla jsem tentokrát jen část, ale bylo krásné, což je zásluha Tomáše Novotného a Míši Halíkové z kanceláře vedení města. Je skvělé, že tuto přípomínku město dělá. A že máme a nezapomínáme silné příběhy minulosti.

Ale záhada na konec – co jsou modré provázky, které na mnoha místech koukají z kanálů? Je to nějaká hra? Má to skrytý význam?
Odpověď je jednoduchá, provádíme plošnou deratizaci, a to v kanálech, aby to nestálo život psy nebo kočky. Takže ano, je to vlastně taková únikovka. Potkaní.