Co jsme udělali
Dubečnici jsme začali měnit společně s obyvateli
U Dubečnice jsme zahájili participaci s obyvateli o tom, jak by místo mělo vypadat. Dubečnice už prošla první fází realizace, výměna stromů ale zatím zůstala v šuplíku.
Menzelovu zahradu jsme začali řešit participativně
Také u Menzelovy zahrady jsme zahájili participaci s obyvateli. Místo dál rozvíjejí kolegové, kteří po participaci upravili pořadí jednotlivých kroků.
Na Náměstí Jana Procházky vznikl nový parčík
Rekonstrukci komunikace jsme využili také k úpravě malého parku, do kterého se stejně zasahovalo. Jeho podobu jsme řešili participativně s obyvateli. Dnes je z něj místo se stolem, houpačkou a záhony.
Zahájili jsme studii sídelní zeleně
Zahájili jsme zpracování studie sídelní zeleně, která má být systematickým podkladem pro péči o městskou zeleň, její další rozvoj i rozhodování o nové výsadbě.
Pomohli jsme chránit cenná místa v krajině
Nechali jsme vzniknout několik významných krajinných prvků – Levý Hradec, Řivnáč, Holý vrch a další – jako nástroj ochrany přírodně a krajinně cenných míst.
Do týmu jsme přizvali krajinářskou architektku
Péče o veřejný prostor, městskou zeleň a krajinu tak dostala odborný krajinářský pohled přímo uvnitř městského týmu.
Iniciovali jsme studii Žalovského povodí
Iniciovali jsme zpracování srážkotokové studie Žalovského povodí. Proces je pomalý, ale je rozjetý a má dát městu podklad pro konkrétní opatření v území.
Rozšiřovali jsme pestřejší a odolnější zeleň
Rozšiřovali jsme trvalkové záhony a jejich pestrost a sázeli původní druhy dřevin i takové, které zvládnou extrémní horka. Patří sem také úprava svahu v Kostelní ulici nebo první strom zasazený podle principů zelenomodré infrastruktury u vinárny.
Na co se chceme zaměřit
01
Tyršovo náměstí dostane plán do půl roku
Park na hlavním roztockém náměstí léta chátrá – rozpadlé cestičky, prořídlé stromy, skoro žádné místo ke hře. Přitom jde o srdce města, a čím déle se čeká, tím déle potrvá, než nové stromy dorostou.
Chceme mít do půl roku hotovou pracovní studii, která vyjde ze současného stavu i z toho, jak lidé náměstí a park skutečně používají a co od něj potřebují. To chceme zjistit participací už ve fázi sběru podkladů, aby zadání studie odpovídalo reálným potřebám lidí. Nemá to být dokument do šuplíku, ale plán, podle kterého se začne postupně sázet a upravovat. Výsledek musí fungovat pro každodenní život i kulturní akce.
02
Malé parčíky řešíme s lidmi, kdykoli se kolem něco rekonstruuje
Náměstí Jana Procházky ukazuje model, který chceme používat dál: kdykoli se v okolí menšího veřejného prostranství něco rekonstruuje, řešíme ho rovnou participativně s lidmi, místo abychom park a rekonstrukci ulice brali jako dvě oddělené věci.
Dokončit chceme úpravy na Dubečnici a Menzelově zahradě. Na Dubečnici v Železné ulici zbývá výměna stromořadí po obvodu. V Menzelově zahradě chceme dotáhnout úpravy tak, aby místo plnilo funkce, které vzešly z participace s obyvateli.
03
Zeleň bude sloužit lidem i přírodě, ne jen vypadat hezky
Zpracovává se studie sídelní zeleně, ze které chceme vycházet při sázení i údržbě – ne jako z dokumentu do šuplíku, ale jako z živého podkladu pro rozhodování. V minulém období jsme rozšiřovali trvalkové záhony, sázeli původní druhy dřevin a druhy, které zvládnou extrémní horka. V tom chceme pokračovat.
Chceme zeleň, která zároveň podporuje biodiverzitu – dost příležitostí k hnízdění a shánění potravy pro ptáky, prostor pro motýly a včely a místa, kde se tráva může nechat vykvést. Zeleň v Roztokách není dekorace, ale služba obyvatelům i odpověď na klimatické výzvy.
04
Adaptace na klima potřebuje plán, ne jen dobrý úmysl
Do drobných vylepšení se dá pustit hned, ale velké a systémové věci se bez plánu udělat pořádně nedají. Strategie pro adaptaci na změnu klimatu je plán, jak zvládat horka, sucha, přívalové deště i požáry, kterých přibývá. Řada měst ji už má a chceme ji mít i my.
Součástí má být i generel zeleně, který zeleň ve městě mapuje a plánuje se všemi jejími přínosy. Studie něco stojí, často se na ně ale dají získat dotace – a obci se vyplatí mnohem víc, pokud se podle nich skutečně řídí. Chceme, aby se plány staly nástrojem každodenního rozhodování.
05
Voda ve městě je příležitost, ne jen riziko
Vodní toky – potoky i Vltava – jsou nevyužitým potenciálem Roztok. O bazénu nebo koupališti se mluví často, jednání pro získání potřebných pozemků zatím úspěšná nebyla. Na několika místech se ale lidé koupou už dnes a ve spolupráci s Povodím Vltavy chceme tato místa jednoduše upravit – například pláží, pódiem nebo pobytovými schody.
Voda ale není jen příležitost k rekreaci. Typickým problémem je Žalovský potok. Chceme vyjít ze zpracovávané srážkotokové studie Žalovského povodí a realizovat opatření, která vodu zadrží přímo v místě a zmírní její spád – například úpravu poldru a další navazující kroky.
06
Krajina kolem Roztok a Žalova si zaslouží péči, ne zarůstání
Roztoky a Žalov mají výjimečná místa v krajině – z velké části tvarovaná člověkem, historicky cenná a s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Bez pravidelné péče zarostou, ztratí svou podobu a přestanou být domovem motýlů a další drobné fauny.
Krajinu chceme chránit také jako místo pro rekreaci, procházky, běh a odpočinek. Několik významných krajinných prvků už vzniklo – Levý Hradec, Řivnáč, Holý vrch a další. Budeme usilovat o to, aby strategicky významná území byla ve vlastnictví města a byla dlouhodobě udržitelně spravována.